čtvrtek 4. října 2012

Sbohem, Facebooku...

Asi před měsícem a pár dny jsem si deaktivoval profil na sociální síti Facebook. Mohu s čistým svědomím říci, že je to pro mne velká úleva. Udělal jsem to z mnoha důvodů, snad ani nemá cenu se o nich rozepisovat. Každopádně všechno to, co jsem stihl během několika týdnů září, to se mi vážně ještě nepodařilo. Jasně, můžou všichni navrhnout: "Nemusel jsi přeci na ten Facebook pořád chodit..." Jasně, že nemusel, proto jsem ho zrušil. Protože při dnešních rychlostech internetu si řeknete: "Jen to zchecknu, to je hned..." a ono to "hned" je docela dlouhá doba ve výsledku. Schválně si někdy spočítejte, kolik vám zabere času takovéhle chvilkové checkování Facebooku za týden. Možná budou někteří výslednou dobou zaskočeni. Já na Facebooku zpočátku trávil spoustu času. Pak jsem ho už měl otevřený jen tak, ani jsem na něj nekoukal, jen byl prostě v jedné záložce. A teď když ho nemám, je to paráda. Ono to chvilkové zkouknutí pak odvádí pozornost od důležitých věcí a od veškeré práce. A když toho děláte spoustu, že se za den nezastavíte, oceníte to. A že nejsem v kontaktu se všemi lidmi? No a? Předtím jsem taky nebyl... A že nevidím fotky, kdo kde kalil? No a? Pokecáme o tom, až se uvidíme. A že nevidím pozvánky na spoustu akcí? No a? Připadne mi, že o spoustě akcí vím naopak více teď, protože nespoléhám na to, že je všechno na Facebooku. A že bych ztratil kontakt s přáteli? Nesouhlasím. S kým se chci vidět a on/a se chce vidět se mnou, napíšu a domluvíme se jinak. Deaktivace profilu na Facebooku mně osobně velmi prospěla.

/Rozhodně tímto nikoho netlačím do skoncování s Facebookem, stejně by se nikdo nenechal./