Když tak na to koukám, už jsem docela dlouho nepřispíval. No, Google ale hezky střádá informace o svých uživatelích, tak proč by mi konto mazal. I kdybych sem nepřispíval rok, určitě se tu ještě najdu a budu se moci přihlásit.
Každopádně, dnes (resp. včera) jsem se rozhodl zase něco málo přispět. Začínám být totiž docela dost alergický na věty typu: "Vždyť jsme v České republice, tak co bys čekal?" nebo "Holt, tady jseš v Čechách, tak si zvykni..." nebo cokoli v tomto smyslu. Ano, jsme v České republice. A to znamená, že se máme hrozně špatně? Možná mne za to budou kamenovat, ale je to pro mne novinka.
Když začnu od těch povrchnějších věcí a mého oblíbeného sportu. V Čechách se narodil Ivan Lendl, Dominik Hašek, Jaromír Jágr a Martina Sáblíková. To jsou sportovci, kteří dělali (resp. dělají) České republice skvělé jméno. Samozřejmě nejsou všichni, je jich daleko víc, ale pro příklad je to ideální. Český hokejový tým vyhrál olympijský turnaj, kde poprvé v historii nastupovali hráči z NHL, v playoff přešel přes nejlepší hráče světa z USA, Kanady a Ruska. Máme tu Aleše Valentu, který jako první skočil trojité salto s pěti vruty, máme tu Jana Železného, který jako jediný na světě přehodil, po změně těžiště oštěpu, třikrát 95 metrů. To svědčí o tom, že i v tak malé zemičce o deseti miliónech obyvatel rostou talenty. Ano, stále rostou. Hertl, Sáblíková a další... Z letních olympijských her v Londýně naši sportovci přivezli 10 medailí (což je poměr zhruba 1 medaile na milion obyvatel), poměrově zhruba stejně jako Velká Británie (65 medailí na 63 milionů obyvatel) a ve stejně počítaném poměru je to třikrát více než USA (104 medailí na 314 milionů obyvatel). U nás jsou dobří sportovci. V počtu jsme se umístili ze všech 85 zemí na 19. místě, to je skvělá pozice. Sportovně si teda nemáme na co stěžovat. Takže z tohohle hlediska jsme v České republice a buďme na to hrdí.
V jaké souvislosti se to ale používá? Že je tu všechno drahé? Hmm, tak jeďte do Německa, Anglie, Kanady a jinam, tam je to opravdu drahé. Že tu máme menší platy, než ve jmenovaných zemích? S tímhle na mne nechoďte, podívejte se, co venku jezdí za auta a pak mi řekněte, jestli tu jsou nízký platy. Že to mají všichni na leasing a domy na hypotéky? Ale v těch zmíněných zemích taky, kromě toho tam mají mnohonásobně vyšší nájmy (v Anglii dáte za jeden pokoj třeba i 500 liber, což je 15000 Kč), když nemají ve vlastnictví, byt, či dům. Že máme tady nízkou minimální mzdu? Ani v jedné ze severských zemí (o kterých se v podstatě nemluví) není minimální mzda žádná. Že jsme na tom přece strašně špatně ekonomicky a lidi jsou ohroženi chudobou? Podle Eurostatu máme nejnižší procento lidí ohrožených chudobou v celé Evropě.
Tak že bychom snad nebyli svobodní? No, žebříček ekonomické svobody: 29. místo ze 177 hodnocených, nejvyšší hodnocení v oblasti občanských svobod a politických práv, žebříček svobody tisku: 16. místo ze 179 hodnocených. (Mohl bych přiložit zdroje, ale o dost by to rozšířilo článek, který je už tak dlouhý, a když zadáte do Google tyhle hesla, odkazy vám vyjedou hned na začátku.)
Tak pořád nevím. No, možná politika... Počkat, ale politiky jsme si přece zvolili sami, ne? Byly demokratické volby? Byly. Bylo referendum o Evropské unii? Bylo. Byla přímá volba prezidenta? Byla. Tak o co jde? Jo, už vím... O korupci. Ale lidé, zamyslete se. Proč o té korupci najednou víme? Právě proto, že jsme svobodní a můžeme o ní psát a číst. A právě proto, že ta vláda a vládní strana (která dnes není důvěryhodná přece) zavedla takové pořádky, aby se tihle zkorumpovaní politici začali stíhat a zavírat. Jen si uvědomte, jak je to dlouho, co se začali v novinách objevovat zprávy o zatýkání politiků... Proč na tohle nepomýšlíte? Já stále netuším, co je vlastně špatně. Asi chyba lidí, že si ty informace nezjišťují a zapomínají... To je pak ale těžký. To si pak stěžujte nejdřív na sebe a teprve potom na ty ostatní.
Když se pak podíváme ještě hlouběji od svobody člověka pro vaše nejdůležitější hodnoty... Přátelství, láska, pravda? Hmm... A spousta občanů se odvolává na to, že v Americe je to super? Na kontinentu Severní Ameriky to není super. Tam si přátele nenajdete. Lidé jsou povrchní a nevytváří tak silná pouta jako třeba my tady v Čechách. Takže z tohohle pohledu se máme taky dobře.
Tak kde je problém? No, to je vlastně jednoduchý. Tihle stěžovatelé většinou moc necestují. Protože kdyby cestovali, objevili by to všechno. A že nejsou na cestování peníze? Já jsem student studující dvě školy, chodící na brigádu. Letos jsem byl ve čtyřech hlavních městech - Berlín (4 dny), Řím (5 dní), Londýn (5 dní), Vídeň (1 den - Vánoční trhy).
Tak už opravdu nevím, kde vlastně je ta chyba. Že za komančů bylo líp? No, to bude asi na další příspěvek. :-D
Follow my blog with Bloglovin
Žádné komentáře:
Okomentovat