Hudba a vaření...

V otázce muziky jsem velmi konzervativním jedincem, jak jsem již někde tady psal. A vůbec se za to nestydím. Naopak jsem rád, že v tom mám jasno a vím, co od muziky chci. Těžko bych jí pak mohl dělat. V období zkouškovém se těžko nachází čas na psaní blogu, zvlášť když jsem si našel další zábavu v podobě vaření. Ovšem vaření na rozdíl od blogu člověk k životu potřebuje a v životě využije. Navíc má radost z úspěšně vykonaného díla. Stejně jako v hudbě. Hudba a vaření téměř jedno jsou. Když jste v tom zběhlý, děláte to pěkně od oka a výsledek je bezvadný, ovšem nikdy se nezavděčíte všem. Navíc je to oboje vášeň, pocity. Můžete vařit podle receptu, stejně jako psát hudbu podle teorie. Oboje je kvalita, je to dobrý a konzument si nevšimne, že tomu něco chybí, ale když to děláte s citem, zapáleně, rozvášněně, hned je ten výsledek lepší, to je vlastně asi všude. A konzument si řekne: "Sakra, to má teda koule." To si asi neřekne o jídle, ale něco v tom smyslu si pomyslí při vydávání zvuků značících slast a pochutnání. Vaření je zábava, stejně jako muzika. Je hezký, že v tom jdou najít takový pěkný souvislosti. Ovšem narozdíl od tvorby muziky nad vařením strávíte často méně času, což může být značnou výhodou. Tedy chtěl jsem napsat něco úplně jinýho, ale koukám, že tohle má už zhruba délku příspěvku, takže si to "něco jinýho" nechám do dalšího příspěvku.