A ono je to jinak...

Je zvláštní a celkem vlastně přirozené, že se naše představy a ideály liší od následné reality. Člověk prostě ztratí iluze o tom, kam nakonec přijde. Už jsem studoval (polovinu z nich ještě studuji) čtyři školy, když nepočítám školu základní a ani jedna nebyla taková, jakou jsem si ji představoval, nebo mi nedala, co jsem si představoval. Dobrá, gymnázium bylo takové (v jedné věci), jak mi ho stručně popsal kamarád jednou na fotbalovém tréninku (Říkal totiž: "Pojď tam, bude prdel", a ona opravdu byla, na gymplu bylo srandy habaděj), ale snad ve všem ostatním, co jsem si o něm myslel, jsem se pletl. A všechny ostatní (Ježkárna, Masarykova univerzita, VŠE) bohužel také nejsou takové, jak si je člověk, dejme tomu, vysní. Několik známých mi též tuto skutečnost potvrdilo. Můžete si přečíst spousty informací o oborech, které chcete studovat (když jsou k dispozici), můžete si prohlédnout tisíce stránek, prostě si to projít tak nějak teoreticky, ale pak do té školy přijdete a zjistíte, že to je stejně téměř všechno úplně jinak...