Proč se to studuje?...

Proč se studuje hudba? Nebo lépe... Proč se studuje skladba? Celkem pochopitelné je studium hry na nějaký nástroj, protože to má svůj systém, na nástroj se prostě nějak hraje, je na to technika, na každej nástroj se hraje jinak, ale proč se musí studovat skladba? Vždyť skladba sama o sobě je neskutečně osobní záležitost. Každý má potřebu vyjádřit se nějak jinak, každý (skladatel) má potřebu napsat skladbu podle svého. Jenže dnes se tenhle obor studuje a já poslední dobou často dumám nad tím, proč se vlastně studuje... Samozřejmě, že by se dalo argumentovat tím, že harmonie má nějaký zákonitosti atd., ale to je všechno klam... Harmonie má zákonitosti jen proto, že si lidé a teoretici především pojmenovali to, co už existovalo. Jedno ze základních pravidel harmonie (které je ale někdy záměrně opomíjeno) je, že "každé dva akordy spolu souvisí", tzn. každé dva akordy jdou na sebe navázat, každé dva akordy spolu budou ladit. A každá harmonická souvislost byla pojmenována až potom, co to někdo použil... Nejdřív byla harmonie a až potom byla teorie. Proč tedy studujeme skladbu? Dá se snad argumentovat instrumentací, sazbami? To každý vidí taky jinak, každý to cítí jinak. A nejlepší známkou toho, zdali je skladba dobrá či nikoli, není učitel, nýbrž publikum.