Sakra, toho zase je...

Už dlouho jsem o tom přemýšlel, setkávám se s tím poměrně často. Když jsem se po maturitě rozhodl studovat konzervatoř a vysokou školu zároveň, nikdy mne do té doby nenapadlo tohle srovnání. Ono vlastně, i když člověk tu střední (konzervatoř je samozřejmě střední škola) zároveň s vysokou nestuduje, narazí na to třeba při cestě busem či vlakem. Když jsem totiž vždycky o pololetí dostal materiály na naučení se Hudebních forem, připadlo mi to vážně legrační... Byly to materiály potřebné k pololetnímu zkoušení. Pan doktor Černíček po nás všech z ročníku žádal, naučit se vždy asi tak 3-4 strany A4 na to jedno pololetí... Fakt mrtě moc papírů... Když se pak člověk podívá, co se vlastně musí naučit na jeden předmět na vysoký škole... A potom když těch předmětů je milion... No, situaci dává korunu to pekelný stěžování si středoškoláků: "Tyvado, na zejtra máme umět ty tři strany na češtinu... To je děs..." a další podobné výroky mladíků a mladic v busu či u nás ve škole. Takže tak...